Insolvence a osobní bankrot jsou dva pojmy, které jsou často zaměňovány, ale mají odlišné významy.
Insolvence je široký pojem, který se vztahuje na finanční stav, kdy subjekt (ať už jednotlivec nebo korporace) není schopen splácet své dluhy včas. Tato neschopnost může být způsobena nedostatkem likvidity, tedy dostupných finančních prostředků, nebo nedostatkem dostatečných aktiv k pokrytí dluhů. Když je subjekt insolventní, může podat návrh na insolvenční řízení, které je formálním procesem řešení finanční neschopnosti subjektu splácet dluhy.
Osobní bankrot, také známý jako oddlužení, je konkrétní forma insolvenčního řízení určená pro fyzické osoby, které nejsou schopny splácet své dluhy. Toto řízení poskytuje dlužníkovi možnost, jak se legálně zbavit svých dluhů za určitých podmínek. Cílem osobního bankrotu je umožnit jednotlivci začít znovu bez dluhové zátěže, zatímco se snaží zajistit, aby věřitelé dostali co nejvíce z dostupných prostředků dlužníka.
Jednoduše řečeno, insolvence je obecný stav neschopnosti splácet dluhy, zatímco osobní bankrot je konkrétní právní proces určený pro fyzické osoby, které se nacházejí v tomto stavu.