Skupina osmi senátorů, většinou z vládních stran, včetně Tomáše Jirsy (ODS) a Jiřího Čunka (KDU-ČSL), tvrdě odmítá Istanbulskou úmluvu, zaměřenou na ochranu žen před diskriminací a násilím. Jejich argumenty jsou krajně jasné: úmluva je záměrně zaujatá ve prospěch žen a otevřeně diskriminuje muže, nezakotvuje rovné postavení pro obě pohlaví a je v rozporu s principem rovnosti, na kterém je postaveno české právo.
Tito senátoři jsou přesvědčeni, že Istanbulská úmluva je zbytečný dokument, který nezavádí žádnou novou ochranu, ale je jen nafouknutou byrokratickou normou, která ve skutečnosti nic neřeší. Útok na úmluvu pokračuje kritikou jejích základních předpokladů - že ženy jsou výrazně více postiženy domácím násilím než muži. Senátoři tvrdě oponují a poukazují na to, že muži jsou často oběťmi psychického násilí a tuto skutečnost si téměř neuvědomují, což úmluva naprosto ignoruje.
Nejdůležitější bod kritiky se týká zavedení pojmu "gender" do českého právního řádu, což senátoři považují za nepřijatelné. Tvrdí, že ratifikace úmluvy by poskytla "neomezená oprávnění" monitorovací skupině a výboru smluvních stran, které by měly právo sledovat dodržování úmluvy, což je podle nich nespravedlivé.
Senátoři z ústavně-právního výboru se také ostře postavili proti přijetí úmluvy a přijali usnesení, které Istanbulskou úmluvu odsuzuje jako "ideologický dokument, který v praktické rovině obětem domácího násilí nepomůže", což dále zdůrazňuje jejich pevný postoj proti této úmluvě.